Bratrstvo vlků (Brothrjus Wulfe)

Společenství - často kladené otázky

Wulfila
Kolik vás vlastně je, jaká je struktura vašeho společenství?
Bratrstvo Vlků se skládá ze smeček a putujících nomádů. Smečka, podobně jako u vlků, je založena na geografické blízkosti členů a jejich schopnosti spolupracovat.
Děti a psi se počítají.
Proč to vlastně děláte?
Protože je to naše přirozenost. Lidé mají přirozenou potřebu prožívat příběhy a sdílet je s ostatními. Mají také tendenci přenést se do jiného světa, snít, proměnit se v někoho jiného. U některých je tento sklon natolik silný, že se jen neradi vracejí zpátky.
Vlčí kult nabízí extázi, ale zároveň je pevně ukotven v reálném světě. Děti nás nikdy nenechají příliš dlouho se myšlenkami toulat v jiných dimenzích. Psi se starají o naši fyzickou kondici. Obřady se konají venku, posvátno vnímáme všemi smysly. Stvoření i zánik považujeme za přirozený chod věcí. Vzýváme divokost, spojujeme s ní své síly, necháváme se vést a tak doběhneme dál.
Jaký je váš vztah k ostatním pohanským směrům a tradicím?
Bratrstvo Vlků není cestou pro každého a proto nejspíš vždycky bude spíše okrajovým uskupením. S ostatními se snažíme vycházet, dle našich zásad, v první řadě přátelsky, ale své teritorium si dokážeme velmi tvrdě hájit. Považujeme se za etnické pohany v tom smyslu, že to, co děláme, má pevnou vazbu na krajinu, ve které žijeme. Vlčí kult vyznávaný v Kanadě bude jiný než ten náš.
Jaké jsou základní kameny vaší víry?
Základem je víra ve Vlčí bohy, naším ideálem je vlčí smečka. Tento ideál neustále promítáme do svého životního stylu a je naším rádcem v rodinných, mezilidských vztazích, určuje náš postoj k sobě samým, k přírodě, k přítomnosti a budoucnosti. V praxi to znamená pevný vztah s rodinou a dalšími členy smečky, těsné propletení našich životů s vlčáky, divoké a veselé děti, zálibu v pohybu a přizpůsobivost. Jsme opatrní, ale věčně zvědaví, a tak prozkoumáváme stále nová teritoria. Uctíváme sílu, zdraví, odvahu, chytrost a nestydíme se za to :-)
Jak vypadá váš rituál?
Klademe důraz na prožitek, extázi, zapojení smyslů. Cesta lesním pološerem je přípravou k akci a zážitkem sama o sobě. Proto neváháme jít i na vzdálené obřadní místo, je-li důvod. Naše rituály mají celkem volnou strukturu, dáváme přednost spontánnímu před plánovaným. Kruh z barevných svíček exaktně zorientovaný do světových stran u nás nehledej. Místo odříkávání předepsaných formulí raději vyjeme vzrušením. Hemžící se děti a psi jsou součástí, přinášejí vítaný prvek překvapení. Jediné, čím nás můžeš popudit, je zjevná lenost zabraňující dosažení hranic tvých schopností, fyzických nebo duševních.
Jako rituální jazyk používáme češtinu a gótštinu. Zpíváme, tančíme, promlouváme k Bohům a duchům, bubnujeme a hrajeme na jiné hudební nástroje. Obětujeme medovinu a syrové maso.
Slavíme osm svátků kola roku. Pro každé období jsme nalezli hlavní motiv vycházející ze života vlčí smečky a dění v okolní přírodě.
Chci se k vám připojit na rituál. Co mám dělat?
V prvé řadě se podívej na aktuální informace na facebookových stránkách Bratrstva. Čas od času pořádáme veřejnou oslavu, které se může zúčastnit kdokoli. Jestliže žádná taková akce v dohledu není, potřebujeme si tě nejprve trochu oťukat - domluv se a přijeď, popovídej, projdi se s námi lesem, pohrej si s vlčáky a uvidíme ;-)
Fakt chováte opravdické vlky?
Šediví, které vidíš na fotkách, jsou psi plemene československý vlčák. Vlčáci vznikli v 50. letech minulého století jako armádní projekt československé Pohraniční stráže. Křížením karaptského vlka s německým ovčákem se podařilo vyvinout plemeno odolné, vitální a povahově svérázné, schopné být našimi průvodci, ať jdeme civilizací, nebo pustinou. Pro podrobnější informace odkazujeme na stránky o československých vlčácích, viz sekci Texty a odkazy.